Předem než okomentuji naše utkání. Rád bych uvedl, jak se věci mají a s čím jsme do sezóny šli.

Před vstupem do letošní soutěže, jsme měli určité signály, že naše účinkování nebude zrovna jednoduché. Z důvodu různě narozených dětí v kombinaci s různou basketbalovou dovedností. Nicméně, jsme vyhodnotili, že sice bolavá, ale správná, bude cesta celostátní soutěže kategorie U14. V překladu, děti narozené nejpozději 31.12.2012. 

Náš kádr, který sotva z poloviny věkově odpovídá dané kategorii. Je doplněn hráči o rok či dva mladšími. Tím pádem, je náš průměrný věk daleko za průměrem ostatních týmů. Tohle není výmluva a nikdy nebude. My trenéři i hráči jsme připravení se s tím porvat co nám budou síly stačit. A věříme, že co nás nezabije, to nás posílí. 

O víkendu 13. a 14. září 2025 jsme tedy vyrazili k utkáním s regionálními soupeři, kterými byli Vlci Žďár a Jihlava. A první setkání dopadlo následovně.

BK Vlci Žďár - TJ Třebíč 128:9

Body a sestava: Večeřa 9, Konečný, Kříž, Vorel, Vérosta, Chovanec, Nestrojil, Jílek, Příborský, Müller

Již při rozcvičce, byla znát u domácího družstva maximální intenzita a koncentrace. A nepřekvapivě, ve stejném duchu začalo samotné utkání. Tempo, kterým domácí hráči nastoupili na naši základní pětku. Byla věc se kterou se v životě v basketbalu nesetkali a loňská zkušenost v kategorii U12 se s tím nedá vůbec srovnávat. Vhození míče do hry do 5-ti vteřin. Byl nadlidský úkol, jelikož v takovém limitu se nestačíme ani rozestoupit ani zjistit zda-li útočíme či bráníme. Stejný, těžko řešitelný problém byl, zvládnout přejít půlicí čáru do 8-mi vteřin. Limit na útok (24s) nás tím pádem nemusel vůbec trápit. Není tedy překvapení, že úvodní čtvrtina skočila hrozivým stavem 50:2.

Další průběh utkání, zejména tedy skóre, již nemělo takovou intenzitu růst. Přisuzuji to prvotnímu vystřízlivění a zejména návratu k základům, které máme tolikrát drilované. Postupem času jsme se dostali i k zakončení, které jsme přetavili k několika bodům. Jako jediný střelec se prosadil pouze Richard Večeřa, který díky své fyzické konstituci, byl schopen konkurovat domácím hráčům. 

BC Vysočina - TJ Třebíč 116:9

Body a sestava: Večeřa 4, Grund 2, Chovanec 1, Nestrojil 1, Konečný, Kříž, Vorel, Vérosta, Jílek, Příborský, Müller, Fabík

Jihlavská zkušenost se nesla ve stejném duchu, jako ta Žďárská. Nástup domácích, ospalost hostujících hráčů, množství individuálních chyba. Přinesla výrazný rozdíl ve skóre, které jsme se jen snažili tlumit. Jak by řekl klasik "stejné chyby, stejné známky".

Závěrem, pokud by jste měli nedobrý pocit z dosavadního čtení. Určitě není vše tak, jak se může na první pohled zdát. Mládenci nechali na hřišti vše, co jím v dané chvíli stres umožnil. Zmatečnost, obava z chyby, nedůvěra v sama sebe,... . Vše naprosto přirozené. 
Co je rozhodně potěšující, je silné mentální nastavení našeho družstva. Kde nebylo jediného hráče, kterého by pohled na výsledkovou tabuli jakkoliv uvalil do zádumčivé nálady, ba naopak.
A když k tomu připíši fakt, že i hráči soupeře pochvalně uznali, že nejhezčí boty na hřišti má David Nestrojil, byl svět za se v pořádku.