Zatímco první čtyři turnaje našich mladších minižáků nepřinesly žádné vzrušení a všechny zápasy se odehrály v předem odhadnutých mantinelech (očekávané výhry a očekávané prohry), listopadová marodka přinesla první nejistotu této sezony.
Související zápasy
Další články z rubriky
Už je to hrozně dávno
Že to nebude jednoduché jsme tušili, ale soupeři nám otevřeli oči, víc než jsme čekali.
Nejmladší minižáci U11 o víkendu vycestovali do Pelhřimova na Memoriál Zdeňka Holého, kde se postupně utkali s Jindřichovým Hradcem, domácím Pelhřimovem, Táborem a jihlavskou Vysočinou.
Poslední domácí dostaveníčko U12
K poslednímu letošnímu domácímu dvojutkání U12 přicestovaly Jiskry z Humpolce, tedy podobně velký oddíl a velmi dobře připravené děti. Očekávali jsme tedy kvalitní minibasket s výsledkem, který šlo těžko předem odhadnout.
Jsou na světě věci těžké, jako třeba jaderná fyzika, nebo nedělní svíčková, jsou pak i věci jednoduché, jako mytí rukou, zalévání květin, nebo křížovky v Mladé frontě. No a pak jsou tu věci triviální, až primitivní, což je zcela určitě koučování třebíčských minižáků.
Nelžeme si do kapsy, naši hru stále zmítají nekonečné série nepřesností, fyzička by mohla být lepší, usínáme v obraně a naše rychlé protiútoky mají daleko k dokonalosti. Přesto ale každý, i ten nejslabší hráč v týmu ví, co má dělat, snaží se toho dosáhnout a hlavně! - nehroutí se, když se mu zrovna něco nepovede. Netřeba řvát, netřeba vyhrožovat, netřeba se zlobit - radost.
TJ Třebíč - Jiskra Humpolec 53:34
Vstup do zápasu se nám těžce nepovedl, přestože jsme opticky působili dobře, v klíčových momentech vždy naše snažení něco překazilo. Tu utekl balon při driblinku, tu nás překvapily kroky nebo nepřesná nahrávka. Sice se nám dařilo dostávat se do šancí, ale basketbalové štěstíčko se ne a ne objevit (pouhé tři koše v první čtvrtce mluví za vše).
Co je ale horší, soupeř nám bodově odskakoval. A aby také ne, když jsme mu laksním obranným doskokem umožnili během každého útoku dva, tři, místy i pět střeleckých pokusů. K rychlému a vlastně i definitivnímu obratu tedy zavelel razantní nástup do druhé části, od které už jsme měli vše ve svých rukou a ukázali jsme, že umíme hrát nejen dravě dopředu, ale i pozorně v obraně.
TJ Třebíč - Jiskra Humpolec 66:42
Druhý zapas navázal ve stylu, který jsme nakonec udrželi až do konce. Naše děti se pevně držely ve své komfortní zóně, což je velmi rychlý basket s bleskovým přechodem do útoku a snahou o presing po celé ploše. A přesně tohle tempo příliš nevonělo Humpoleckým. Otázkou tedy zůstávalo pouze to, kolik vlastních chyb nakupíme a jak dlouho dokážeme udržet pozornost.
Postupně jsme se přepnuli do režimu, ve kterém je souhra a spolupráce víc, než individuální akce a můžeme tedy hrdě vyhlásit, že se to opět povedlo. Všech 14 hráčů na třebíčské soupisce skórovalo!! Gratulujeme.
Speciální díky tentokrát patří rozhodcovské dvojici Mareš a Martinčič za neúnavné a důsledné pískání individuálních chyb, přísný, ale spravedlivý metr. Výborná práce, děkujeme.